sm: Pokud uvažujete o laserové operaci, buďte velmi opatrní na to, kde si ji necháte udělat. Na internetu se bohužel píše jen o spokojených pacientech, ale o těch nespokojených se mlčí a tak Vám radím, dávejte si pozor, operace očí je životní rozhodnutí a nejde o malé peníze. Po operaci na Klinice oční a estetické chirurgie ve Zlíně v r. 2010 jsem byla velmi zklamaná. Po operaci jsem měla dvojité vidění na levé oko, což je prý po operaci normální, ale mělo by samo odeznít po 14ti dnech, max. několika týdnech (cituji sestru z očního centra). Jsou to 3 roky a nic neodeznělo. Po sdělení této skutečnosti panu Smečkovi se mi dostalo velmi ignorantského a arogantního přístupu. "Můžete s tím žít" - tak tohle byla jeho první reakce. Byla jsem v šoku. Pokud si takto někdo představuje přístup profesionála, já tedy určitě ne. A může mít sebevíc diplomů. Doktor, který dokáže takto bezcitně reagovat na problém pacienta u mě naprosto ztrácí jakoukoli důvěru. doktor je tu od toho, aby nám poskytl určitá řešení, nabídl alternativy. "Podívejte se, naučte se s tím prostě žít". Poté mi pan doktor suše oznámil, že mi přece osobně o tomto riziku řekl, že už předem věděl (!!!), že se operace nezdaří tak jak by měla. Myslela jsem, že se mi to jen zdá. Můžu odpřísáhnout Bohu, že jsem pana doktora viděla poprvé v životě až na operačním lůžku. Nikdy předtím jsem ho osobně neviděla, tudíž lhal, když říkal, že mě o této skutečnosti sám informoval. Na levém oku jsem měla tenčí rohovku, než na pravém, proto po operaci levého oka jsem jí měla nedostatek, což prý způsobilo tuhle vadu. Absolvovala jsem předoperační vyšetření a tohle mi nikdo neřekl. „Podívejte, tady to máte JASNĚ napsáno…“ – začal mi mávat před očima lejstrem s miniaturními čísly… Myslela jsem, že to snad nemůže myslet vážně. Nejsem doktor, medicínu jsem nestudovala a opravdu nevím, co znamenají nějaká čísla v rohu papíru. Neodpustila jsem si poznámku, že jakmile od pacienta klinika převezme peníze, už se o pacienta víc nezajímají? Strašně mě to zklamalo. Ano, jsem šťastná, že nenosím dále kontaktní čočky, ale do smrti budu muset žít s touto vadou. Když mi trochu povolily nervy, pan doktor se rozklepal a rychle napsal recept na kapky z Německa. To to nešlo dříve, ptám se? Kam jsme to dospěli v českém zdravotnictví, že se pacient musí rozbrečet, řvát, vydupat si aspoň trochu důstojné péče a chování? P.S. Kapky nepomohly, dodnes mám velké potíže při řízení a nemohu řídit v noci. Pan doktor mi poradil, abych si do očí kapala denně a prý poté "mohu dělat všechno". Což je nesmysl, protože pokud si tento roztok nakapete do očí, neměli byste minimálně v žádném případě řídit vozidlo, obsluhovat stroje a tak dále. Po prvním nakapání těchto kapek do očí jsem myslela, že o ně přijdu. Roztok byl tak koncentrovaný, že mi vyvolal silnou reakci, brečela jsem bolestí a nevěděla co mám dělat. Oko mě tak příšerně bolelo, slzelo, nateklo. Několik minut jsem naprosto přišla o zrak. Rozhodla jsem se, že tudy cesta prostě nevede a chvíli jsem přemýšlela, zda si ze mě pan doktor neudělal legraci. Až po návštěvě mého výborného, velmi ochotného a profesionálního pana docenta Kuběny se mi dostalo velmi kvalitní, citlivé a snaživé péče a přístupu. Snažili se mi hodně pomoci a předepsané kapky opravdu pomohly, bohužel jen dočasně, protože se ukázalo, že má vada je již nevratná a nevyléčitelná. Touto cestou bych chtěla panu docentovi Kuběnovi velmi poděkovat za jeho profesionální přístup a péči, kterou mi trpělivě věnoval. To je pan doktor s velkým D. Ne někdo, kdo má sice 4 tituly, ale o spokojenost pacienta mu nejde ani v nejmenším. Tuhle mou zkušenost jsem šířila, šířím a stále šířit budu mezi všechny své známé, kamarády, rodinu i veřejnost. Vaše zdraví je jen jedno, nenechte si ho zničit!